|
|
Ochrana hospodářské soutěže - dohody narušující soutěž
Káchová, Markéta ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž, tradičně označovaných jako kartely. Jedná se o různé formy výslovných i implicitních dohod mezi účastníky hospodářské soutěže, které mohou negativně ovlivnit hospodářskou soutěž a ve výsledku poškodit spotřebitele. Cílem práce bylo podat komplexní pohled na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž z hlediska české i evropské hmotněprávní úpravy a zohlednit některé aspekty jejich praktického posuzování. Dalším cílem pak bylo zhodnotit možnosti postihu zakázaných dohod, a to jak postihu veřejnoprávního, tak i soukromoprávních nároků dohodou poškozených subjektů. Dílčím cílem bylo rovněž navrhnout některé možnosti budoucí úpravy. První kapitola je úvodem do problematiky a obsahuje vymezení cílů práce. Druhá kapitola pojednává o podstatě a pojmu dohod narušujících hospodářskou soutěž. Rovněž stručně vysvětluje, jaké negativní dopady mohou tyto dohody v praxi mít. Třetí kapitola vymezuje hranici mezi dohodami narušujícími hospodářskou soutěž a nezakázaným paralelním jednáním, a následně stručně charakterizuje vztahy mezi těmito dohodami a dalšími typy jednání, které jsou zakázány soutěžním právem, a sice zneužitím dominantního postavení a nedovoleným spojováním soutěžitelů. Čtvrtá kapitola se zabývá typologií dohod...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - dohody narušující soutěž
Samek, Jiří ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
1 Abstrakt Dohody narušující soutěž jsou z hlediska naplňování cílů soutěžního práva velice nebezpečné a je třeba je soustavně vyhledávat, odhalovat a postihovat. Cílem této práce bylo podat ucelený výklad na problematiku dohod narušujících soutěž pohledem českého i evropského soutěžního práva. Pro soutěžní právo i pro úpravu dohod narušujících soutěž je typická poměrně strohá úprava v zákoně a primárních předpisech Evropské unie. Velký prostor k dotváření soutěžního práva je tak ponechán jak judikatuře Soudního dvora Evropské unie, tak i národním soudům ve správním soudnictví. Rovněž nebyla opomenuta důležitost předpisů soft law, které slouží v mnoha případech jako vysvětlení postupů Komise a Úřadu a přispívá tak ke zvyšování právní jistoty. První kapitola se věnuje výkladu obecných pojmů hospodářské soutěže a soutěžního práva. Největší prostor je ponechán definici soutěžitele a jeho evropského ekvivalentu podniku. Kapitola neopomíjí ani výklad relevantního trhu a poměru českého a evropského soutěžního práva. Druhá kapitola je celá věnována generální klauzuli dohod narušujících soutěž vymezené v § 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále také jako "OHS") a čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také jako "SFEU"). Obě klauzule obsahují mnoho pojmů, které kapitola vysvětluje. Přitom je dán...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - blokové výjimky
Davidová, Lenka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Závěr Účelem této diplomové práce bylo pochopit princip fungování blokových výjimek v praxi a jejich význam a postavení v právu hospodářské soutěže. V jednotlivých kapitolách jsou popsány jednotlivá konkrétní nařízení o blokových výjimkách a jejich nejdůležitější znaky jako jsou především kategorie vyňatých dohod a výše prahových hodnot tržních podílů. Právo ochrany hospodářské soutěže je neustále se vyvíjející právní odvětví. Jeho hlavním cílem je nejen ochrana soutěžitelů a spotřebitelů, ale také ochrany struktury trhu a soutěžního prostředí. V poslední době lze zaznamenat určitý posun v chápání poslání soutěžního práva, kdy se do popředí dostává tzv. ekonomický přístup neboli racionálnější a liberálnější posuzování zakázaných dohod a jejich souladu s výjimkami. Nařízení o blokových výjimkách byly z počátku přijaty za účelem odlehčení Evropské Komisi, která v důsledku nařízení č. 17 byla zavalena velkým počtem notifikací a žádostí o udělení výjimky. Dne 2. března 1965 (vydáním nařízením č. 19/65) zahájila Rada novou kapitolu ochrany hospodářské soutěže, když zmocnila Komisi k vydávání nařízení vyjímající určité kategorie dohod z obecného kartelového zákazu. Určitý přínos tento postup skutečně měl. Komisi výrazně ubyl počet podávaných žádostí, ale problém se tím zcela nevyřešil, neboť počet nevyřízených...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - dohody narušující soutěž
Samek, Jiří ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
1 Abstrakt Dohody narušující soutěž jsou z hlediska naplňování cílů soutěžního práva velice nebezpečné a je třeba je soustavně vyhledávat, odhalovat a postihovat. Cílem této práce bylo podat ucelený výklad na problematiku dohod narušujících soutěž pohledem českého i evropského soutěžního práva. Pro soutěžní právo i pro úpravu dohod narušujících soutěž je typická poměrně strohá úprava v zákoně a primárních předpisech Evropské unie. Velký prostor k dotváření soutěžního práva je tak ponechán jak judikatuře Soudního dvora Evropské unie, tak i národním soudům ve správním soudnictví. Rovněž nebyla opomenuta důležitost předpisů soft law, které slouží v mnoha případech jako vysvětlení postupů Komise a Úřadu a přispívá tak ke zvyšování právní jistoty. První kapitola se věnuje výkladu obecných pojmů hospodářské soutěže a soutěžního práva. Největší prostor je ponechán definici soutěžitele a jeho evropského ekvivalentu podniku. Kapitola neopomíjí ani výklad relevantního trhu a poměru českého a evropského soutěžního práva. Druhá kapitola je celá věnována generální klauzuli dohod narušujících soutěž vymezené v § 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále také jako "OHS") a čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také jako "SFEU"). Obě klauzule obsahují mnoho pojmů, které kapitola vysvětluje. Přitom je dán...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - dohody narušující soutěž
Káchová, Markéta ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž, tradičně označovaných jako kartely. Jedná se o různé formy výslovných i implicitních dohod mezi účastníky hospodářské soutěže, které mohou negativně ovlivnit hospodářskou soutěž a ve výsledku poškodit spotřebitele. Cílem práce bylo podat komplexní pohled na problematiku dohod narušujících hospodářskou soutěž z hlediska české i evropské hmotněprávní úpravy a zohlednit některé aspekty jejich praktického posuzování. Dalším cílem pak bylo zhodnotit možnosti postihu zakázaných dohod, a to jak postihu veřejnoprávního, tak i soukromoprávních nároků dohodou poškozených subjektů. Dílčím cílem bylo rovněž navrhnout některé možnosti budoucí úpravy. První kapitola je úvodem do problematiky a obsahuje vymezení cílů práce. Druhá kapitola pojednává o podstatě a pojmu dohod narušujících hospodářskou soutěž. Rovněž stručně vysvětluje, jaké negativní dopady mohou tyto dohody v praxi mít. Třetí kapitola vymezuje hranici mezi dohodami narušujícími hospodářskou soutěž a nezakázaným paralelním jednáním, a následně stručně charakterizuje vztahy mezi těmito dohodami a dalšími typy jednání, které jsou zakázány soutěžním právem, a sice zneužitím dominantního postavení a nedovoleným spojováním soutěžitelů. Čtvrtá kapitola se zabývá typologií dohod...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - blokové výjimky
Davidová, Lenka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Závěr Účelem této diplomové práce bylo pochopit princip fungování blokových výjimek v praxi a jejich význam a postavení v právu hospodářské soutěže. V jednotlivých kapitolách jsou popsány jednotlivá konkrétní nařízení o blokových výjimkách a jejich nejdůležitější znaky jako jsou především kategorie vyňatých dohod a výše prahových hodnot tržních podílů. Právo ochrany hospodářské soutěže je neustále se vyvíjející právní odvětví. Jeho hlavním cílem je nejen ochrana soutěžitelů a spotřebitelů, ale také ochrany struktury trhu a soutěžního prostředí. V poslední době lze zaznamenat určitý posun v chápání poslání soutěžního práva, kdy se do popředí dostává tzv. ekonomický přístup neboli racionálnější a liberálnější posuzování zakázaných dohod a jejich souladu s výjimkami. Nařízení o blokových výjimkách byly z počátku přijaty za účelem odlehčení Evropské Komisi, která v důsledku nařízení č. 17 byla zavalena velkým počtem notifikací a žádostí o udělení výjimky. Dne 2. března 1965 (vydáním nařízením č. 19/65) zahájila Rada novou kapitolu ochrany hospodářské soutěže, když zmocnila Komisi k vydávání nařízení vyjímající určité kategorie dohod z obecného kartelového zákazu. Určitý přínos tento postup skutečně měl. Komisi výrazně ubyl počet podávaných žádostí, ale problém se tím zcela nevyřešil, neboť počet nevyřízených...
|
|
|
Nestátní neziskové organizace v rámci IZS Středočeského kraje
ČAPEK, Martin
Cílem této práce je zmapování nestátních neziskových organizací (dále jen NNO) v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) Středočeského kraje. Jaká je definice NNO a co je to dobrovolnictví. Práce řeší, jaké jsou právní formy NNO, analýza jejich stavu, způsobu jejich zapojování a nasazení při řešení mimořádných událostí (dále jen MU). Dále pak aktuálnost jejich smluvního vztahu a schopnost jeho plnění. Zda jsou schopni nasadit deklarované síly a prostředky. V práci jsou taktéž řešeny podrobné právní formy smluvních vztahů subjektů. Zdali se jedná o plánovanou pomoc na vyžádání dle zákona o IZS, zde je subjekt ostatní složkou IZS či jen dohody o spolupráci a z toho vyplívající práva a povinnosti subjektů. Při řešení problematiky byly použity smlouvy a dohody se subjekty uzavřených se základními složkami IZS. Došlo k ověřování platnosti dohod a oslovením subjektů, byla zjišťována dostupnost a schopnost plnění předmětu dohod. Aktuálnost deklarovaných sil a prostředků. Dále bylo realizováno vyhledávání nových vhodných subjektů pomocí sítě internet, dotazováním u již začleněných subjektů, u základních složek IZS a pomocí rešerše ve zprávách o zásahu v systému statistik událostí IZS. V neposlední řadě byla využita osobní zkušenost autora a kontakty v oboru. Nestátní nezisková organizace je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý nebo veřejný prospěch. Nejčastěji užívanou právní formou jsou spolky, nadace nebo nadační fondy, církve nebo náboženské společnosti a dnes již nezřizované obecně prospěšné společnosti. Jejich činnost a podíl na fungování IZS není zanedbatelný. Provedeným výzkumem na právních odděleních bylo zjištěno, že dvě základní složky IZS, a to Policie České republiky (dále jen PČR) a Zdravotnická záchranná služba (dále jen ZZS) kraje nemají uzavřeny žádné dohody s NNO. Tyto složky řeší veškerou problematiku externí pomocí u zásahu prostřednictvím velitele zásahu, respektive Hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) Kraje a jeho Krajského operačního a informačního střediska (dále jen KOPIS). U některých subjektů bylo zjištěno, že nejsou prakticky vůbec využívány. Zkoumané subjekty měli dohody platné a byly dle předmětu dohody ji připraveny plnit v uvedeném rozsahu. Místní skupina Vodní záchranné služby Českého červeného kříže (dále jen VZS ČCK) Kladno II, Klub vojenské historie Sanites Car Beroun, Help in Danger nebo Záchranný sbor ČR nejsou příliš nebo vůbec využívány. Pátráním bylo vyhledáno několik potencionálních nových subjektů. Bohužel většina z nich nesplňovala ani ty základní předpoklady pro uzavření dohody s IZS. Jedná se především o vhodnou náplň činnosti, pohotovost k výjezdu 24/7 nebo dostupnost a další garance. Jediným vhodným kandidátem, který po výzkumu zbyl, je Asociace dobrovolných záchranářů ČR, o. s. z Dobřichovic. Ta splnila všechny předpoklady pro správné a účelné fungování v IZS a bude přizvána k dalšímu jednání. Na základě zjištěných údajů má IZS Středočeského kraje kvalitně podchyceny fungující NNO. Tento stav je pravidelně ověřován a dohody jsou aktualizovány. Některé subjekty nemají prakticky žádné využití a nejsou povolávány. Zde je otázka důvodnosti trvání smluv a tedy možnost jejich případného vypovězení. Při výzkumu bylo zjištěno, že další potenciál krom jednoho subjektu se v kraji nenachází. Z pohledu strany IZS, ať již HZS kraje či jiných složek, není ani vznesen žádný požadavek na doplnění subjektů. Všechny oblasti pro řešení MU jsou pokryty a dostatečně zabezpečeny. A to jak v poplachovém plánu kraje, tak i v havarijním plánu kraje.
|
|
|
Rozvojová pomoc Evropské unie
Musilová, Michaela ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat v širším i užším kontextu vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a rozvojovými zeměmi, které zaštiťuje rozvojová politika EU. První část je zaměřena na vymezení základních termínů. Definuje rozvojové ekonomiky i formy rozvojové spolupráce a vytyčuje cíle zahraniční pomoci, ke kterým se vyspělé státy snaží přiblížit. Druhá část se věnuje rozvojové politice EU, jejímu vývoji, institucionálnímu a finančnímu rámci. Zabývá se také typy programů a nastiňuje rozvojovou pomoc z globálního pohledu prostřednictvím srovnání s ostatními vyspělými státy světa. Třetí část pojednává o projektech pomoci, o jejich životním cyklu a o zhodnocení účinnosti rozvojové pomoci jako celku. V závěru práce jsou nastíněna doporučení, která jsou nezbytná pro dosažení vyšší efektivnosti poskytování rozvojové pomoci.
|
host ::
RSS.